Četla jsem Tatera z Osvětimi a nelíbil se mi. Autorka neumí válečné utrpení podat. Proto jsem se pustila do sester, abych zjistila, zda autorka vylepšila svůj styl. A musím bohužel konstatovat, že nikoliv. Příběh má být dle skutečné události, tak jsem si myslela, že ho autorce někdo vyprávěl a ona ho jen literárně upravila. Ovšem vzhledem k tomu, jak byla většina dialogů nereálná a vzhledem k poznámce v závěru, to vypadá, že si autorka většinu vymyslela na základě navštívení památníku padlých australských sester. Zvolené téma je určitě skvělé. Jen se ho měl ujmout někdo jiný. Já měla celou dobu pocit, že jsem se ocitla na ženském letním táboře. Z celé knihy stačí přečíst poznámku autorky, ta beletrie před tím jen znevažuje válečné oběti. Hvězdičky jsou za téma, za válečné oběti a za závěrečnou poznámku.

Od Heather Morissové už mám doma knížku Tater z Osvětimi, ale za ty dva roky, co mi v ní leží, jsem se k ní nedostala a to z toho důvodu, že i přesto, že miluju a dějepis a historii tak mě tahle knížka nelákala tím, že je vlastně o válce, protože jsem strašně citlivý člověk a určitě bych u knížky brečela. Ale když se mi dostala do rukou knížka Sestry pod vycházejícím sluncem řekla jsem si, jo tu knížku si přečtu. A rozhodně jsem neudělala chybu. Knížka je vlastně z japonského zajateckého tábora a děj začíná v roce 1942, v době druhé světové války. Hlavní hrdinka Norah miluje svoji rodinu a hlavně svoji malou dceru a ale druhá světová válka jí v tomhle nepřeje. Její dcera musí odjet od ní pryč, a Norah se pak ocitne v zajateckém táboře. A spolu s ní tam skončí zdravotní sestra Nesta. Obě ženy se na tom místě snaží přežít a snaží se najít odvahu. Upřímně já jsem strašně ráda že jsem si tuhle knížku při přečetla a taky jsem strašně ráda že existuje autorka jako Heather, strašně se mi líbí, že všechny knížky které napsala, napsala podle skutečného příběhu, podle toho, co se fakt někomu stalo a já ji fakt hrozně můžu doporučit pro milovníky podobných knížek a nebo celkově pro lidi kteří miluju dějepis, protože tady to je takové krásné doplnění o kterém se ve škole úplně neučíte. Za knihu děkuji @albatrosmedia.cz