3,5* Nečekal jsem nic, dostal jsem relativně dost. Celá manga mi připomínala mix Squid Game a Enderovy hry, kdy v uzavřeném prostoru musí skupina lidí bojovat o to, kdo je nejlepší. V tomhle konkrétním případě ve fotbale. To pro mě možná byl překvapivě ten nejslabší článek celého příběhu. Nejsem velký sportovní fanatik, fotbal mě nebaví, ale tady to tak nějak hloupě dávalo smysl. Uvidíme, co bude dál.

Dlouho jsem nějakou sportovní mangu odkládala. Mám radši školní prostředí, fantasy, ale sport... Ne, to v knihách nevyhledávám. Naposledy jsem se ho v knize dotkla u mangy Mládí na hřišti, ale tam je trochu upozaděn platonickou láskou postav. Blue Lock beru tedy jako první mangu se sportem ve větším měřítku, do které jsem se pustila! . Jedná se o první díl, takže ze začátku tápeme. Objevuje se tu docela hodně postav, které se mi nejdříve pletly, ale snažila jsem se udělat si v nich pořádek. To se mi jakž takž povedlo. . Hlavní postavou je chlapec Joiči Isagi, který chce ve fotbalovém světě něčeho dosáhnout. Bohužel, musí se srovnávat s prohrami a je z toho zdeptaný. Dostane ale pozvánku do tréninkového zařízení Blue Lock, kterou bere jako novou šanci... Pro mě tak začalo takové... Fotbalové Hunger games. . V zařízení je mnoho hráčů fotbalu, a všichni chtějí být nejlepší. Jen jeden z nich se může stát střelcem, který bude moci reprezentovat Japonsko. Procházejí výcvikem pod vedením Džinpačiho Ega, který je opravdu... Hodně svůj. . První díl této mangy je opravdu oťukavací, a já si myslím, že je to takový průměr. Jsem ale zvědavá, jak příběh bude pokračovat dál. Přečíst si sportovní mangu bylo docela osvěžující!