Je poznat, že knihu nenapsala Evropanka. Její pojetí a vnímání světa se trochu liší od mého. A to je dobře, aspoň jsem se dověděla víc o korejské kultuře. Rozdíl proti jiným knihám, které o Korei pojednávají je v tom, že tato kniha není až tak moc čtivá. Příběhy hlavních hrdinů jsou zajímavé, ale pořád jsem cítila jakýsi odstup od nich. V předchozích románech jsem jim mohla víc držet palce, byli mi bližší. Přesto jde o krásnou knížku psanou místy až poetickým jazykem. I tady jsem se znovu setkala s japonskou krutostí a necitelností. Ke Korejcům se chovali jako k dobytku a zabíjeli pro pobavení. Až ve své pozdní dospělosti jsem musela přehodnotit svoje mínění o nich, které jsem si v dětství vytvořila pod dojmem různých knih á la Sadako chce žít. Historie nelže.

JAKO TYGR VE SNĚHU za přečtení rozhodně stojí, buďte však připraveni na pomalejší styl vyprávění, který je mnohdy hodně popisný, ale když už potom k nějaké akci dojde, na chvíli vás vždy strhne a nepustí. Celá recenze v záložkách recenzí od Knižních střípků.